Marihuana a její náboženské využití
Bohatým zdrojem informací o psychotropních vlastnostech této rostliny jsou indické kultury. Konopí bylo nezaměnitelnou součástí posvátných nektarů védské Indie používaných při náboženských obřadech. První zprávy o užití konopí pro změnu vědomí pocházejí z období 700 až 500 let před Kristem. V dávných dobách bylo využití konopí velmi rozmanité. Konopí je součástí těch nejstabilnějších a nejdéle existujících kultur. Psychofarmakologické studie z poslední doby ukazují, že aktivní složka konopí - tetrahydrocannabinol - má v lidském mozku vlastní receptor, což naznačuje, že člověk a marihuana k sobě mají dávný předkulturní vztah (čínským znakem pro konopí je velký "člověk"). Drogy z konopí často hrály důležitou roli při rituálním spojení s božstvy, i když jejich použití jako lék či mast pro duchovní, meditační, euforické a relaxační účely bylo většinou tabu. V letech 1430/31 byla i Johanka z Arku nařčena z užívání nejrůznějších "čarodějnických" bylin včetně konopí. V mnoha starých budhistických legendách je zase psáno, že "Siddhárta" (Buddha) sám užíval a nejedl nic jiného než konopí a jeho semena, a to oněch 6 let předcházejících jeho osvícení a zjevení čtyř velkých pravd budhismu. Představivost ovlivněná zkušeností s houbami a konopím vytvořila ve fantazii Lewise Carrolla "Alenku v říši divů." V 19. století se řada evropských umělců obracela k marihuaně jako k prostředku rozšíření mysli. Mezi ty nejznámější patří Charles Baudelaire. Nejnovější výzkum, který byl proveden americkými odborníky prokázal přítomnost látek, vznikajících při spalování marihuany a kokainu a to prosím v některých hliněných dýmkách, které byly nalezeny v okolí domu, ve kterém bydlel William Shakespeare. Pravděpodobně ji kouřilo několik amerických prezidentů a zkoušel ji každý pátý američan. Sociologické výzkumy ukazují, že maximální zájem o marihuanu se objevuje v ranné pubertě, později se ustaluje na stabilním množství a ještě později se spotřeba snižuje. Konopí od počátku našeho století užívaly téměř čtyři generace Američanů. Prakticky každý v téhle zemi býval od svého dětství v povznesené náladě díky jeho užívání. Tehdy to ještě doktoři nepovažovali za zlozvyk, který plodí protispolečenské nálady nebo násilí a předepisovali extrakty jako lék i dětem. Náruživí kuřáci konopí byli i Mexikánci, jak vidno i z originálního textu písně "La Cucaracha" ve které voják odmítá pokračovat v pochodu, dokud nedostane svůj příděl marihuany.
Konopná semínka byla zdrojem aminokyselin, z vláken obsažených v rostlině se vyráběla lana, tkaly látky. Do roku 1937 bylo v USA Cannabis Sativa součástí farmakologie. Předepisováno na různé nemoci a popisováno jako mírné sedativum. Marihuana byla v USA zakázána v roce 1937, rok poté, co byl sestrojen stroj (kombajn) na sklizeň a zpracování konopí. Objevují se úvahy, že v tom mohou mít prsty textilní lobby (Hearst, DuPont). Konopí bylo dlouhou dobu jediným zdrojem vláken na výrobu lodních plachet. Jedině konopné plachty a konopná lana nehnily ve styku se slanou mořskou vodou. Z konopí lze vyrábět papír nechemickou cestou (menší znečištění životního prostředí). Tento papír je trvanlivější, než běžný papír ze dřeva. Používá se na archivaci dokumentů. Z konopí lze vyrábět umělé hmoty a palivo pro automobily. Semena konopí obsahují aminokyseliny a esenciální mastné kyseliny v množství porovnatelném se sójou. Oproti sóje má ovšem nižší citlivost na UV záření. Sója je velmi citlivá na UV a s rozšiřující se ozónovou dírou bude její pěstování stále těžší. Sníží-li se obsah ozónu o 16 %, klesnou výnosy sóji na 25 až 30 %. Jedna hrst konopných semen kryje potřebu proteinů a mastných kyselin dospělého člověka na jeden den. Konopí nevyžaduje tolik hnojení, jako jiné plodiny. Roste téměř všude. Bylo pěstováno dvacet let na jednom místě bez známek vyčerpání půdy.
Byla provedena řada výzkumů konopí setého. Hlavní psychoaktivní složkou je tetrahydrocannabinol (THC). Klinické studie ukázaly, že THC má příznivý vliv při léčení astmatu (rozšiřuje průdušky), epilepsie (snižuje počet záchvatů), anorexie (podporuje chuť k jídlu), zeleného zákalu (snižuje nitrooční tlak), nevolnosti vyvolané chemoterapií u rakoviny. Léčebné užití konopí, výroba a aplikace jeho syntetických analogů je však dosud předmětem diskusí a dalších výzkumů. Ve dvou státech USA (Arizona a Kalifornie) již byl povolen prodej marihuany na lékařský předpis nemocným tou nemocí, u níž je příznivý účinek THC prokázaný. Tento počin je dosud ve světě ojedinělý. Nejznámějším lékařským užitím v současnosti je potlačení nevolnosti a zvracení u pacientů léčených ozařováním, nebo nakažených nemocí AIDS, kteří jsou léčeni chemicky. Po odstranění nevolnosti, může pacient normálně jíst a získat tak další síly na boj s nemocí. Díky snižování nitroočního tlaku pomáhá marihuana zastavit vývoj zeleného očního zákalu, druhé nejčastější příčiny slepoty na světě. Roztroušená skleróza je nemoc při níž imunitní systém napadne vlastní nervové buňky. I zde marihuana pomáhá zpomalit, nebo zastavit průběh nemoci.
Nejproslulejším místem, co se týče marihuany, je dnes Amsterdam. Již od r. 1975 není v Nizozemsku vlastnictví, výroba a prodej do 28 g marihuany trestným činem a je úřady prakticky tolerováno (snaží se oddělit trh tvrdých a měkkých drog, kontrolovat je a závislým na tvrdých drogách pomoci, což se jim daří). I když to úplně legální zase není, existuje podle odhadů v Amsterdamu 200 až 600 "cofee-shops", kde se u pultu, v oddělené kukani jako ve směnárně, nebo u nenápadného člověka v rohu vyskytuje "menu" různých druhů silné trávy, kterou je možno zakoupit v cenách pod 20 guldenů za gram.
Dávkování
Jelikož množství účinných látek v rostlině závisí na mnoha faktorech, nelze přesně stanovit množství marihuany nutné k vyvolání efektu. Na předávkování marihuanou dosud nikdo nezemřel. Bylo by potřeba vykouřit, nebo sníst několik kilogramů drogy. Na zabití myši je třeba 40000 krát větší dávka než je běžná dávka pro člověka.